TETÃNGUÉRA LEIGUASU MITÃ DERECHO REHEGUA 1
|
|
- José Miguel Cortés Plaza
- hace 8 años
- Vistas:
Transcripción
1 TETÃNGUÉRA LEIGUASU MITÃ DERECHO REHEGUA 1 1 Omoneĩ vaekue Asamblea General de las Naciones Unidas 20 ára, jasypateĩ, 1989-pe.
2 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 2 TECHAUKAHA I. JEHECHAUKA 3 II. MBAE APOHAREKUÉRA 4 III. ÑEPYRŨMBY 5 IV. MBOJAOPY I ha 7 V. MBOJAOPY II ha 26 VI. MBOJAOPY III ha 30 TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
3 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha I. JEHECHAUKA P Ñ M M M P L M D R (guarani ha castel K R semana en lengua guaraní» ryepýpe, oikótava 25 jasypoapy guive 30 peve. R 3 O oguerekóva mitã ha mitãkuña tetãyguaháicha, avei ituvakuérape, romoheñóivo hendivekuéra ko'ã derecho jeikuaaverã. P Ñ M M M... Mag. Ladislaa Alcaraz de Silvero Sãmbyhyhára TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
4 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha II. MBAE APOHAREKUÉRA Guarani megua haipy ningo pe Unicef-P 1998-pe. Upéva omo porã Ñ Rapereka Moakãhapav o P Ñ nguéra Sãmbyhyhápe. 4 ÑE RAPE REKA MOAK HAPA Omotenondéva Moakãha ha ombojoajúva ko tembiapo: Dr. Domingo Adolfo Aguilera Jiménez Oipytyvõva tembiapo aty: Dra. Zulma Trinidad Lic. Abelardo Ayala Lic. Estela Asilvera Zeneida Quiñónez TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
5 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha III. ÑEPYRŨMBY Tetãnguéra oñembopya peteĩva ko ñeẽñomeẽme (acuerdo) Jahechápype, Naciones Unidas Ku ỹ ( : ỹ Jaguerekópype tesa renondépe, tetãn N -pe omoañete hague K ; ý Jahechakuaápype, Naciones Unidas oikuaauka hague Declaración Universal rupive, ha avei ( ; ú z ú Ñ D -pe Tet ñangareko ha pytyvõ poravopyre, J (f ý f okakuaa ha oñeñandu porãha ogayguakuéra, mitãnguéra tenondete, J (f ý J ý ; ( N K 5 TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
6 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha : ỹ ( ñopytyvõ, Jaguerekópype tesa renondépe, ñangareko poravopyre (especial) mitã rehegua : D G ; D 20 de noviembre 1959-pe; ha oñemoañete hague Declaración Universal-pe (1948); avei Pacto Internacional de Derechos Civiles Políticos pe; upéichante avei Pacto de Derechos Económicos, Sociales ha Culturales- J z J D D N : ú ( Ñ D m ; ý ; háicha; oime avei umi Reglas mitãme guarã Justicia reheguáva (Reglas de Beijing); ha D (emergencia) térã ñorairõ mbokápe, J ý poravopyre (especial), Jaguerekóvo hekópe porã tesa re ( mitãme, J opavaite tetãme, ha tenonderãite u 6 TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
7 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha O : 7 IV. MBOJAOPY I ha Artículo 1: Ko Convención- 18 ; Artículo 2: 1 ko Convención omboajéta mayma derécho ipypeoñemboysýiva, ha ý ỹ ỹ z ; rupi; avei tetã ỹ ỹ ; ý ú ỹ reheguáva. 2 oñemboyke, oñembo ỹ iñangarekoharakuéra rekokuére, rembiapo, idea térã jeroviakuére. Artículo 3: 1 M : K titucionkuéragui ha Poderes del Estádogui. 2 ( ohupyty haguã jeikoporã, ojeguerekóvo tesa renondépe tuvakuéra derécho ha rembiaporã, TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
8 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha avei umi ñangarekoharakuéra léi renondépe ha upe institucionkuérape guarã. 3 8 avei umi oñangarekóva retakue ha ikatupyrykue. Artículo 4: umi derécho ojehechakuaáva ko Convenciónpe. Umi derécho económico, social ha ( ũ Artículo 5: ; icha; avei ñangarekoharakuéra mitãre léi renondépe; okakuaávo ohóvo iñakãme ha hetépe, ombohapévo mitãme derechokuéra ko C ú Artículo 6: 1. Tetãnguéra ohechakuaa mayma mitã oguerekoha ijeheguiete voi derecho oikovévo. 2. Tetãnguéra TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
9 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo 7: 1 M ú 2 ú ỹ 9 Artículo 8: 1 ( va hekoteévo; 2 Artículo 9: 1. Tetãnguéra oñangare ỹ I ú ỹ ; moõpa oikóta pe mitã. 2 K ú 3 tã ndoikóiva tuvakuéra ndive, TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
10 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 4. Pe tuvakuéra jei ojuehegui oúrõ tetã rembiapógui (ombokoty, omondo tetã ambuépe, E ỹ mi tuvakuéra, térã pe ỹ N ijehegui voínte ndoguerúima consecuencia vai umi tapichakuérape guarã. 10 Artículo 10: 1. Tetãnguéra rembiaporã apytépe, artículo 9, 1- ỹ vo upe f ojerurévare térã hogayguakuérare. 2 P ú ho ojotopávo jepi hendivekuéra. Upevarã, ha tembiaporã tetãnguéra artículo 9, 1-pe oguereko háicha, teégui avei; avei oikévo hetã teépe. Léi rupive mante ikatu isambykyve derecho Artículo 11: 1 ỹ 2 K ( punto rehegua. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
11 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo ; ú mitã, ovalevéne avei opinión oguerekóva. 2 oikóvape; ha upéva ikatu ijehegui voi térã hembijokuái rupive, térã katu institución upevarã 11 Artículo 13: 1 M ; ỹ ; ũ 2. Ko derécho ikatúne oñemosambyky léi rupiv : a) ambuekuéra derécho iñañete haguã; ha ý ỹ Artículo 14: 1 ũ remiandu (conciencia) ha itupã ( 2 renondépe, omboguatávo mitãme iderécho porúpe okakuaávo ohóvo iñakãme. 3 ( ú a ỹ kuéra. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
12 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo 15: 1 ũ ú ý ý 2 N rehe oñeñangareko haguã. 12 Artículo 16: 1 N ú o 2 M ú Artículo 17: ú ýgui ha ambuekuéra tetãgui, tenonderãite voi umi marandu oipytyvõva mitãme hekoporã ha hekoresái haguã. Upevarã, tetãnguera: O ỹ marandu ha material kuéra haipyre, grabado ha kuatia ma mitãme, artículo 29 oñanduháicha. O imosarambípe ha iporúpe. O ỹ ( TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
13 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha O ỹ O ( ú 13 ha 18-pe. 13 Artículo 18: 1 ú P ; ỹ ( oguerekóva. I 2 I ý C tuvakuérape, ha avei umi jokuaihárã legal-pe, ojapo haguã hembiaporã mitã mongakuaápe; h 3 ú mitãre ñangarekorã. Artículo 19: 1 E ( ú ombyai ichupe hetépe ha iñakãme, térã noñeñangarekói hese hekópe, ojeguereko asy, ( x ; ỹ TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
14 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 2 K oipytyvõva mitãme ha iñangarekohápe; avei ojehapejoko haguã, térã ojehúrõ caso mitãre ñembosarái vai, oñemyesakã ha ojegueraha haguã umichagua oikoporã haguãme. 14 Artículo 20 1 E reko especiálvo hese. 2 guarã. 3 : ; ( ; O ( Artículo 21: ouporãva ha: O H ; f : dive; rehegua. O haguã mitãre; péva oimérõ ndojejuhúi forma oñemohenda porãvo hetãme pe mitãme. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
15 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha O ( O ỹ umi imboguataharépe. K ỹ 15 Artículo 22: 1. Tetãnguéra o f f ú umi derécho ko Convenciónpe ojehaíva, ha avei umi ambue leikuéra tetãnguéra 2 N z oñangareko ha oipytyvõ haguã mayma mitã refugiado rehe, avei ojuhu haguã ituvakuérape ỹ f ú ú f ỹ C TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
16 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo 23: 1 comunidad ryepýpe. 2. Tetãnguéra ohechakua H ; Upe pytyvõ punto 2- ú ; ojehekáne pe -pe. 4 ú K ú Artículo 24: 1 ; ý haguã opavaite mitãme. 2 : ; O ; TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
17 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha O ỹ hesãiva; ý yve ha avei uperire; O ú ; ú ý ú ; ; epytyvõ chupe umi ú f ; ; mitã retakue jeguereko rehegua. 3 ombyaíva mitã rekove resãi. 4. Tetãnguéra oñecompromete oñopytyvõvo iñañetepaite haguã ohóvo derécho 17 Artículo 25: Tetãnguéra ohechakuaa, autoridad oguerahaukáramo mitã oñepohano haguãme, péva Artículo 26: 1 ã enteroite mitãme iderécho ohupytývo sociedad ñangareko (segur ; TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
18 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 2 ; 18 Artículo 27: 1. Tetãnguéra ohechakuaa derécho mayma mitã oguerekóva, oikove porãmívo, okakuaa porã haguãicha hetépe, iñakã ý 2. Tuvakuéra ha mayma mitãre oñanga 3 itãme pytyvõ okaru haguã, oñemonde ha oñembohóga haguã. 4 ỹ ( Artículo 28: 1 : M e ha reínte enteroitépe guarã; f ; ú ; y upevarã; TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
19 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha M f f rehegua; f ỹ ; 2 C 3 ỹ ; kuaa técnico ha 19 Artículo 29: 1 : O oguerekóva iñakãme ha hetépe; N ; ; ; ánga jeguaka (valores) ý ; O ỹ ; ( tekoayhu (amistad) tetãnguéra oñondive, avei razakuéra, religión ha umi ypykue ñemoñaréva. ỹ TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
20 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha ú 1- E ; 20 Artículo 30: z ú Artículo 31: 1. Tetãnguéra ; ỹ 2 ; Artículo 32: ( ( x ; atúva ipeligroso térã ỹ TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
21 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 2 E umi ambue léi internacional- : O ý ; O ; O 21 Artículo 33: E ( (drogas) jeporuvaígui, oñemboysýiva umi tetãnguéra kuatiápe; avei ani haguã ojeporu ã Artículo 34: ( ỹ a avei oñondivekuéra, oimpedi haguã: M ỹ ; M ỹ ; M ỹ TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
22 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo 35: f 22 Artículo 36: ( ( x jeiporuvaígui, ndouporãiva guive oiko porã haguã. Artículo 37: : a) A ndojojáiva. Juez ndaikatúi ojukauka terã ombokoty taipiaite guarãicha hembiapovai jave m 18 b) A ỹ M ỹ c) Mayma mitã oñemonam ; N hogayguakuéra ndive. d) M derécho: ojekuaaukávo ichupe ú ỹ ; TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
23 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 23 Artículo 38: 1 i 2 ú 15 áño oike umi ñorairõme O tã ú ý 15 ý 18 ijedadvéva. 4 H ú gareko porã Artículo 39: hetépe ha iñakãme ha oñeñandu porã jey hapichakuéra apytépe, mayma mitã: (explotación) ỹ ; oiko hese ñembosarái vai ha ñembohasa asy ndojojáiva humano rekóre; térã ñorairõ heko marangatu. Artículo 40: 1 ú TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
24 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha haguãicha dignidad jeguerekópe ha ñeñandúpe, avei ohechakuaa haguã derécho ha libertad ; ijajey hapichakuéra apytépe, ha ijespíritu porã sociedad ryepýpe. 2 K tetã : a) Ani oñemboja mitãre ojapo hague delito, térã ojedeclara chupe culpable oho hague léi ỹ tembiapo. O púntonte jepe: I O ; II e, ha toguereko oipytyvõva chupe oñedefende haguã; III ỹ ( ; I A le, ha toñehendu avei umi testigo ú ; V) Ojejuhúrõ añetehápe ojapo hague delito, upe decisión ha avei consecuencia oguerúva, VI) P ( ojeporúva; II 24 TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
25 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 3 mburuv ỹ ; : b) Ikatu ha iporãvétaramo, umichagua mitãre ndojeporúi haguã procedimiento judicial. 4 O : f haguãme mitãme ou porãve haguãicha ichupe ha según tuichakue hembiapo léi cóntrape. 25 Artículo 41: M C ú : P va Estado léipe; térã b) Derecho internacional upe Estádope ojeporúvape. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
26 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha V. MBOJAOPY II ha Artículo 42: iporãve haguãicha, kakuaáva ha mitãnguérape. C 26 Artículo 43: Ohecha haguã C C M D 2 K C 10 ý C K oravóta Tetãnguéra, hetãgua apytégui, opa tenda 3 C P E ú ekue hetãgua apytégui. 4 P 6 C 2 C ý G N ape, opresenta haguã 2 G : E C 5. Jeporavo oikova G N ý 2 C ý 6. Umi miembro C 4 I ú ý C 2 TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
27 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha P réra. 7 P C E C 8. Comité ojapóta irreglamento teerã. 9. Comi 2 10 C ý N ỹ C C ý pukukue omohendáta Tetãnguéra, teko A G térã nahániri. 11 G N C C oguerekóva. 12 O A G C f N A 27 Artículo 44: 1 C G N ( f C ú : a) 2 años haguépe, upe tetã omboaje rire ko Convención; b) Uperire, cada 5 años. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
28 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha 2 f C rehe. 3 C f (informes) rupive. 4 C aguã C 5 C 2 A G C E Social rupive, informe hembiapokuéra rehegua. 6 f ojapov 28 Artículo 45: I C ỹ C : a) Umi organismo especializado, Unicef ha ambuekuéra organismo Naciones Unidas pegua, ỹ C C -pe, C C organismo- f C ñemboguata. b) Comité ombohasakuaa umi organismo especializado-pe, Unicef ha ambue organismo f TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
29 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha c) Co A G G 29 C f H A G TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
30 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha VI. MBOJAOPY III ha 30 Artículo 46: K C Artículo 47: K C Secretario General Naciones Unidas pegua pópe. Artículo 48: K C ú G N Artículo 49: 1 K C ũ 30 G N Unidas pegua pópe 20ha kuatia imoporãha. 2 P C 20 C 30 ỹ C ión. Artículo 50: 1 M C G Naciones Unidas pegua pópe. Kóva oikuaaukáta ñemyatyrõ oñeproponéva Tetãnguérape, TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
31 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha ỹ propuesta ha oiko hese votación. C ý G C f N rérape. O C f G A G 2 M f 1 ũ A G N es Unidas pegua ha omboaje vove Tetãnguéra 2 tercio de voto rupive. 3 I ; C 31 Artículo 51: 1 G N ý ý C 2 N C nvención rembipota ha rembiaporã ndive. 3 M ; G N G perire un año haguépe iñañetéta pe denuncia térã reserva jerretira. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
32 TEMBIPOTA: Roguerojerávaerã tekuaimboe Tetã ñeẽ nguéra rehegua, ha roñangareko toñemboaje Paraguái Pokatuenda ha Artículo 52: Mayma tetã ojapyhýva ko Convención ikatu ohejajey, upéicha oikuaaukáramo kuatiáre G N ũ haguépe Secretario General pópe. 32 Artículo 53: O C G N Artículo 54 K C : f e iñañetekue, ha opyta Secretario General Naciones K C ý mayma tetã rembijokuái oñemboúva upevarã. TEMBIHECHA: Sãmbyhyha itekove, ikatupyry ha omombaéva opavave rembipota, omombaretéva mokõive Tetã ñee tee jeporu, opambaépe ha opambaerã. Tojehechakuaa Tetã Paraguái arandupy ha iñeeẽta, toñemoañete ñee nguéra rehegua tekokatu ha toñepysyrõ ypykuéra ñee ha haey va oĩva ipype.
plan DE ACCIóN 2014 / 2016 GOBIERNO abierto Paraguay
plan DE ACCIóN 2014 / 2016 GOBIERNO abierto Paraguay Secretaría Técnica de Planificación del Desarrollo Económico y Social (STP) Presidencia de la República José Molinas Vega, Ministro Secretario Ejecutivo
Más detallesGuía Básica de Derechos que ampara a las trabajadoras sexuales para un manual de procedimiento.
Guía Básica de Derechos que ampara a las trabajadoras sexuales para un manual de procedimiento. Ko ñane retã Paraguay pe piko delito hina pe Trabajo Sexual? Nahániri. Código Penal Paraguayo pe ningo ndaipóri
Más detallesTETÃNGUÉRA LEIGUASU MITÃ DERECHO REHEGUA
1 TETÃNGUÉRA LEIGUASU MITÃ DERECHO REHEGUA 2 La presente versión del Libro de la Convención Internacional sobre los Derechos del Niño y de la Niña es una publicación de UNICEF en Paraguay. UNICEF Fondo
Más detallesvikipetã mbo eha kotype http://wikimedia.org.ar
http://wikimedia.org.ar Ko mba e noîri oñevende haguâ. Oñemyasâi kuaa rei ete ha ikatu oñemboguejy web Wikimedia Argentina-gui. Oimérô nde reipytyvôsemi Wikimedia Argentina-pe, ikatu nde jehegui ete reipytyvô.
Más detallesMBA E REHEPA OÑEMBO ÉTA GUARANI ÑE Ë, KUÑATAÏ HA KARIA ÝPE OÑEMOARANDÚVA MOKÖIHA MBO ESYRY, EDUCACIÓN MEDIAPE
MBA E REHEPA OÑEMBO ÉTA GUARANI ÑE Ë, KUÑATAÏ HA KARIA ÝPE OÑEMOARANDÚVA MOKÖIHA MBO ESYRY, EDUCACIÓN MEDIAPE Temimbo e oñemoarandúva moköiha mbo esyrýpe, Educación Mediape, ome ëjeýta Guarani Ñe ë ikatu
Más detallesMba épa patrimonio cultural inmaterial?
Mba épa patrimonio cultural inmaterial? Tekopy tee ojehechakuaa ỹva Organización de las Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura Patrimonio cultural inmaterial UNESCO ha patrimonio cultural
Más detallesX REUNION ESPECIALIZADA DE AUTORIDADES CINEMATOGRAFICAS Y AUDIOVISUALES DEL MERCOSUR - RECAM
MERCOSUR/RECAM/ACTA Nº 01/07 X REUNION ESPECIALIZADA DE AUTORIDADES CINEMATOGRAFICAS Y AUDIOVISUALES DEL MERCOSUR - RECAM 31 de Mayo ha 1 de Junio ary 2007-pe, Tetã Paraguáipe, táva Paraguaýpe oiko X Aty
Más detallesMOMBE UPY TETÂNGUÉRA RESAIRÂ
MOMBE UPY TETÂNGUÉRA RESAIRÂ ÑE Ê YPY Tesâi ha e peteî derecho humano tenonderâitegua; avei ha e peteî tema social (ñande jeiko oñondive rehegua), económico (herekopy rehegua) ha político (Estado rembiapo
Más detallesDeclaración de las Naciones Unidas sobre los derechos de los pueblos indígenas
Declaración de las Naciones Unidas sobre los derechos de los pueblos indígenas Resolución aprobada por la Asamblea General Sexagésimo primer período de sesiones Tema 68 del programa 10 de diciembre de
Más detallesTekome ẽ Tenonde 1 Paraguái retã mba e (Constitución Nacional del Paraguay)
AMERINDIA n 25, 2000 Tekome ẽ Tenonde 1 Paraguái retã mba e (Constitución Nacional del Paraguay) Lino Trinidad SANABRIA Asunción, Paraguay Paraguái retã oguereko hembiapoukapy guasu avañe ẽme imbohasapyre.
Más detallesNdaopavavéi ñane mitänguéra oipuru peteï ñe ë añónte, upévare oñepyrü ypy guive oñemoarandu mbo ehaópe oñehekombo eva erä chupekuéra iñe ëteépe.
263 Mba érepa oñembo eva erä Guarani mitä ñe ëteéramo Opavave ñe ëniko ñanepytyvö ikatu haçuáicha ñamombe u ñane remiandu, ñane remimo ä, ñaikotevëva, ñanembovy áva, ñambyasýva ha opa mba e. Upévare, oñeipytyvöva
Más detallesJaikuaaháicha, ñane retäme jaguereko moköi ñe ë ojeiporúva oimeha rupi oñemomarandu haçua opavave tapicha.
317 Mba érepa oñembo eva erä Guarani mitä ñe ëjoapýramo Jaikuaaháicha, ñane retäme jaguereko moköi ñe ë ojeiporúva oimeha rupi oñemomarandu haçua opavave tapicha. Upévare, tekotevë oñehekombo e guarani
Más detallesRepública del Paraguay Fernando Lugo Ticio Escobar Organización de Estados Iberoamericanos Álvaro Marchesi Fernando Vicario Luis Scasso
2008: Organización de Estados Iberoamericanos para la Educación, la Ciencia y la Cultura República del Paraguay - Fernando Lugo Presidente de la República - Ticio Escobar Ministro de Cultura Organización
Más detallesComunicación P. 97. 3. er grado. 1. er ciclo. Suplemento 4. 24/9/2013. Ejercicios. QUIERO APRENDER MÁS. Cuadernillo de aprendizaje autónomo.
1. er ciclo 3. er grado Comunicación P. 97 CAPACIDADES Infiere si los enunciados corresponden a hechos posibles o imaginarios. Establece relaciones de causa y efecto. Escribe diálogos breves. Ejercicios
Más detallesMandu a MEMORIA DE LA SECRETARÍA NACIONAL DE CULTURA 2009
Mandu a MEMORIA DE LA SECRETARÍA NACIONAL DE CULTURA 2009 Presidente de la República del Paraguay Don Fernando Lugo Ministro Secretario Ejecutivo de la Secretaría Nacional de Cultura Ticio Escobar Dirección
Más detallesJaikuaaháicha, ñane retäme jaguereko moköi ñe ë ojeiporúva oimeha rupi oñomomarandu haçua ojupe opavave tapicha.
309 Mba érepa oñembo eva erä Guarani mitä ñe ëjoapýramo Jaikuaaháicha, ñane retäme jaguereko moköi ñe ë ojeiporúva oimeha rupi oñomomarandu haçua ojupe opavave tapicha. Upévare, tekotevë oñehekombo e guarani
Más detallesDetalle tejido indigena
Detalle tejido indigena Declaración de las Naciones Unidas sobre los Derechos de los Pueblos Indígenas (versión en español). Este documento es propiedad de las Naciones Unidas. No tiene fines de lucro,
Más detallesÓga jekutu Acerca de la construcción del complejo de arquitectura guaraní para el II Aty Guasu
Óga jekutu Acerca de la construcción del complejo de arquitectura guaraní para el II Aty Guasu Presidencia Pro Tempore Paraguaya del Mercosur - Enero a Junio de 2011 Presidente de la República del Paraguay
Más detallesMaría Ester Jiménez Ministra de Educación y Cultura
María Ester Jiménez Ministra de Educación y Cultura Marta Lafuente Viceministra de Educación María Gloria Pereira Jacquet Directora General de Desarrollo Educativo Norma Raquel López Jara Directora General
Más detallesLA SIEMBRA DE HUERTOS FAMILIARES ÑAÑEMBO UÉRTA HAGUA ÑANDE RÓGAPE
1 LA SIEMBRA DE HUERTOS FAMILIARES ÑAÑEMBO UÉRTA HAGUA ÑANDE RÓGAPE 3 Contacto en Paraguay - Cruz Roja Paraguaya (CRP) T +595 21 603 484 T +595 21 604 588 Delegación Regional para Argentina, Brasil, Chile,
Más detallesEducación Media con énfasis en Nuevas Tecnologías para Jóvenes y Adultos. Ñañomomarandu. Asunción - Paraguay Año 2006
Asunción, Paraguay Primera Edición: 8.000 ejemplares, Mayo de 2006 Datos del material Programa Ámbito Módulo Semestre Número de material 5 1 1 1er. Este libro es propiedad del Ministerio de Educación y
Más detallesProyecto Tapé Apo: Escuela Agrotécnica Eldorado: Calle Bertoni 152, 3380 Eldorado, Misiones. Tel/Fax: (54) (03751) 431329/431722 www.eae.unam.edu.
Idea y realización: Fundación Vida Silvestre Argentina, la Escuela Agrotécnica Eldorado (EAE) y el Laboratorio de Propagación Vegetativa de la Universidad Nacional de Misiones en el marco del Proyecto
Más detallesHISTÓRIA DE LA FIEP EN EL PARAGUAY - CARACTERIZACIÓN DE LAS ETAPAS DE FORMACIÓN Y EVOLUCIÓN DE LA FIEP EN EL PARAGUAY (S)
2009-2010 FIEP BULLETIN HISTÓRIA DE LA FIEP EN EL PARAGUAY - CARACTERIZACIÓN DE LAS ETAPAS DE FORMACIÓN Y EVOLUCIÓN DE LA FIEP EN EL PARAGUAY (S) Por Amílcar Colmán Torales Delegado General de la FIEP
Más detallesEntrenar para la función MINISTERIOPÚBLICO. Centro. Centro de Entrenamiento
Entrenar para la función MINISTERIO MINISTERIOPÚBLICO PÚBLICO REPÚBLICA REPÚBLICADEL DELPARAGUAY PARAGUAY Centro Centro de de Entrenamiento Entrenamiento Entrenarpara paralalafunción función Entrenar CON
Más detallesTranscripción y traducción de artículos escogidos de la revista paraguaya El Cacique Lambaré (1867/68)
Wolf Lustig (Universidad de Maguncia/Alemania) 2005 Transcripción y traducción de artículos escogidos de la revista paraguaya El Cacique Lambaré (1867/68) La numeración de la columna izquierda se refiere
Más detallesARAKÕI 24 JASYPOAPY LUNES 24 DE AGOSTO
ROHYHU CHE ÑE Ẽ - Una semana en Lengua Guaraní. TEMBIPORÃ TY GEND 09:00 Eligio yala Nº 1052 entre Brasil y EE.UU. Oñemyasãita momaranduha rupive Tembiapo ROHYHU CHE ÑE Ẽ - Una semana en Lengua Guaraní.
Más detallesLa historia del cacique Guaira y el cacique Paragua
La historia del cacique Guaira y el cacique Paragua Una historia indígena y paraguaya, contada por Santiago Mendoza Friedl Paz Grünberg El narrador indígena, que cuenta leyendas o historias - un mito,
Más detallesParaguay: Ministerio de Educación y Cultura (2014). Programa de Estudio: Historia y Geografía - 7ºgrado Educación Escolar Básica.
Paraguay: Ministerio de Educación y Cultura (2014). Programa de Estudio: Historia y Geografía - 7ºgrado Educación Escolar Básica. FORMATO: 20 X 26 cm. PÁGINAS: 95 3 Aclaración: En este material, para facilitar
Más detallesDeclaración Universal de los Derechos Humanos
Declaración Universal de los Derechos Humanos Antecedentes A 60 años de la promulgación de la Declaración Universal de los Derechos Humanos que fue adoptada por la Asamblea General de las Naciones Unidas
Más detallesDICTAMEN DE REESTRUCTURA ORGÁNICA TIPO DE LOS JUZGADOS PENALES DE DELITOS NO GRAVES
DICTAMEN DE REESTRUCTURA ORGÁNICA TIPO DE LOS JUZGADOS PENALES DE DELITOS NO GRAVES DICTAMEN No. TSJ-JD14-2015 JUNIO 2015 Dictamen de Reestructura Orgánica Tipo de los Juzgados Penales Página 1 de 26 ÍNDICE
Más detallesa p e a p e a p e a p E A a p e a p e a p e a p e a p e a p E A
a p e a p e a p e a p e a p e a p E A 2009-2013 a p e a p e a p e a p e a p 7 de e abril a de p 2009 E A a p e a p e a p e a p e a p e a p E A a p e a p e a p e a p e a p e a p E A a p e a p e a p e a
Más detallesComprender para comunicar Campaña Nacional de Apoyo a la Gestión Pedagógica a los Docentes en Servicio
MINISTERIO DE EDUCACIÓN Y CULTURA Comprender para comunicar Campaña Nacional de Apoyo a la Gestión Pedagógica a los Docentes en Servicio Módul o Escribir es la noble tarea de pasar el pensamiento, la imaginación
Más detallesParaguay, Versión # 10.1 IRB Approval: #090103 El Barómetro de las Américas: Paraguay, 2010 Vanderbilt University 2010. Derechos reservados. All rights reserved. PAIS. 01. México 02. Guatemala 03. El Salvador
Más detallesTURALES Y Y UNA UNA PROPUESTA PROPUESTA
ÑANDE, MBYA KUÉRY KA ASAPA HA ITAPUA PYGUA, JEIKO TEKOA GUACHÚPY, MOMBE U MBA EKUAA MBYA MBA E TEE I VA E, HA E MBA ÉICHA ÍPA ÑAÑANGAREKO KO ÂNGA HA E ÂNGÝGUI RIRE ESTUDIO Y MAPEO COMUNITARIO PARTICIPATIVO
Más detallesConvención sobre los Derechos del Niño (Aprobada mediante Resolución No. 8-91 del 23 de junio de 1991, Gaceta Oficial No. 9805)
Convención sobre los Derechos del Niño (Aprobada mediante Resolución No. 8-91 del 23 de junio de 1991, Gaceta Oficial No. 9805) ÚNICO: APROBAR la Convención sobre los Derechos del Niño, suscrita por nuestro
Más detallesDESCOLONIZANDO LAS RELACIONES INTERNACIONALES E INTEGRACIÓN DESDE LA SUJETA MUJER POPULAR.
INSTITUTO LATINOAMERICANO DE ECONOMÍA, SOCIEDAD Y POLÍTICA (ILAESP) RELACIONES INTERNACIONALES E INTEGRACIÓN DESCOLONIZANDO LAS RELACIONES INTERNACIONALES E INTEGRACIÓN DESDE LA SUJETA MUJER POPULAR. KAREN
Más detallesLUNES I DE ADVIENTO
A continuación compartimos los textos en guaraní correspondientes a la Misa de hoy, que han sido aprobados oficialmente por los Obispos del Paraguay para su uso en forma experimental durante el Tiempo
Más detallesPRESENTACIÓN. Sistema de las Naciones Unidas en Paraguay
PRESENTACIÓN En la sede de las Naciones Unidas, en Nueva York, del 6 al 8 de setiembre del año 2000, se llevó a cabo la Cumbre del Milenio. De este encuentro participaron 147 Jefes de Estado y de Gobierno
Más detallesCristian David Macen Rojas. Universidad Tecnológica Intercontinental Facultad de Tecnología Informática davidmacenrojas@gmail.com.
Políticas de seguridad de la información en la UTIC 95 Políticas de seguridad de la información en la Universidad Tecnológica Intercontinental Marandu ñemoañete Universidad Tecnológica Intercontinental-pe
Más detallesOREMBA ÉVANTE ROJERURE
OREMBA ÉVANTE ROJERURE Amnesty International x 2 OREMBA ÉVANTE ROJERURE YPYKUÉRA PARAGUAIGUA RETÃ Ypykuéra Paraguaigua retã ningo ymaite guive oje ekuaa Paraguái omoneĩ hague Declaración oiko ñemboyke
Más detallesNovedades bibliográficas: monografías y anuarios, p. 1 Novedades bibliográficas: publicaciones periódicas, p. 4 Publicaciones web de organismos
BOLETIN DE LA BIBLIOTECA DEPOSITARIA DE LAS NACIONES UNIDAS ROSARIO A ñ o 2, Nº 1 8, J u l i o 2 0 1 4 I ND I C E Novedades bibliográficas: monografías y anuarios, p. 1 Novedades bibliográficas: publicaciones
Más detallesTEMBIAPORAPE APONDE'A
TEMBIAPORAPE APONDE'A 2016-2018 www.gobiernoabierto.gov.py Alianza para el Gobierno Abierto (AGA) / Open Government Partnership (OGP) hína peteĩ apopyrã omoñepyrũva ekue heta aty katu a u a um tet reku
Más detallesASAMBLEA LEGISLATIVA DE LA REPÚBLICA DE COSTA RICA EL PRINCIPIO CONSTITUCIONAL DE LA LIBERTAD DE CULTO EN COSTA RICA
ASAMBLEA LEGISLATIVA DE LA REPÚBLICA DE COSTA RICA EL PRINCIPIO CONSTITUCIONAL DE LA LIBERTAD DE CULTO EN COSTA RICA Saludo DIPUTADA SILVIA SÁNCHEZ VENEGAS En mi participación, me corresponde comentarles
Más detallesOpavave ñe ëniko ñanepytyvö ikatu haguäicha ñamombe u ñane remiandu, ñane remimo ä, ñaikotevëva, ñanembovy áva,
259 Mba érepa oñembo eva erä Guarani mitä ñe ëteéramo Opavave ñe ëniko ñanepytyvö ikatu haguäicha ñamombe u ñane remiandu, ñane remimo ä, ñaikotevëva, ñanembovy áva, ñambyasýva ha opa mba e. Upévare, oñeipytyvöva
Más detallesTechaukaha. Ñande Ypykuéra ñe'ẽngue
Ñande Ypykuéra ñe'ẽngue Techaukaha Kuatia ñe'ẽ nohẽhára: Friedl Paz Grünberg Proyecto grafico: Laura Daviña Ñe'ẽ tenondegua» 7 1. Pa'i Kuara» 9 1.1 Pa i Gómes omombe u Pa i Kuara rehegua» 10 1.2 Alicio
Más detallesUNIVERSIDAD DE QUINTANA ROO División de Ciencias Sociales y Económico Administrativas Secr etaria Técnica Docencia
UNIVERSIDAD DE QUINTANA ROO División de Ciencias Sociales y Económico Administrativas Secr etaria Técnica Docencia PROGRAMA Datos Generales Nombre de la Materia Clave N de Clases por Ciclo Escolar Carrera
Más detallesARGENTINA: El Examen Periódico Universal
ARGENTINA: El Examen Periódico Universal Sistema de Naciones Unidas en Argentina Marco Institucional Internacional de Protección de los Derechos Humanos Mecanismos de Derechos Humanos MECANISMOS CONVENCIONALES
Más detallesACCESO A LA JUSTICIA DE LAS PERSONAS CON DISCAPACIDAD ALCANCE DE LA PROBLEMÁTICA Y APROXIMACION A ALGUNAS POSIBLES SOLUCIONES
ACCESO A LA JUSTICIA DE LAS PERSONAS CON DISCAPACIDAD ALCANCE DE LA PROBLEMÁTICA Y APROXIMACION A ALGUNAS POSIBLES SOLUCIONES PERSONA CON DISCAPACIDAD Persona con discapacidad incluyen aquellas que tengan
Más detallesProf. Dr. Darío Zárate Arellano. Lic. Blanca Ovelar de Duarte. Lic. Ana Selva Rolón Medina
Prof. Dr. Darío Zárate Arellano Lic. Blanca Ovelar de Duarte Lic. Ana Selva Rolón Medina Ó óóá óóíóó á á éá ó í ó ó é óá ó í á ñóó óñ ñó á í óá ó ó óó ñ á í á ó óó íó á áó ó óó óó ó áá óñ ó óñ óíá
Más detallesLa Convención sobre los Derechos del Niño y su aplicación en la justicia penal de adolescentes en Centro América
La Convención sobre los Derechos del Niño y su aplicación en la justicia penal de adolescentes en Centro América Medidas Alternas a la Privación de Libertad en Guatemala, El Salvador y Panamá Equipo de
Más detallesMirtha Alfonso de Silvero
Factores motivacionales para la conclusión de una carrera 39 Factores motivacionales para la conclusión de una carrera universitaria Mba e oporomokyre y va oñemohu ã haguã mbo esyry Motivational factors
Más detallesDIRECCION LEGISLATIVA
00001 CONGRESO DE LA REPUBLICA GUATEMALA, C. A. / DIRECCION LEGISLATIVA -CONTROL DE INICIATIVAS- NUMERO DE REGISTRO 4533 IFECHA QUE CONOCIO EL PLENO: 22 DE AGOSTO DE 2013. 1 INICIATIVA DE LEY PRESENTADA
Más detallesDECLARAÇÃO DO III EAPLOM
DECLARAÇÃO DO III EAPLOM III Encontro de Associações de Professores de Línguas Oficiais do Mercosul Florianópolis Brasil 10 de junho de 2016 As Associações de Professores de Línguas Oficiais do Mercosul,
Más detallesValoración de los Aprendizajes para la promoción de estudiantes de la Educación Media
Valoración de los Aprendizajes para la promoción de estudiantes de la Educación Media 1 PRESIDENTE DE LA REPÚBLICA DEL PARAGUAY Fernando Lugo Méndez MINISTRO DE EDUCACIÓN Y CULTURA Horacio Galeano Perrone
Más detallesTomás Izquierdo Rus. Resumen. Palabras clave: Calidad, Revistas científicas, Factor de impacto, Indexación, Open Journal System.
Indicadores de calidad de las revistas científicas 11 Indicadores de calidad de las revistas científicas Mba emba épa orekova erã umi kuatiahaipyre ciencia rehegua Quality indicators of scientific journals
Más detallesGRADO JAIKOKUAA HAGUA ONONDIVE HA ÑAMBA'APOKUAA HAGUA VIDA SOCIAL Y TRABAJO PARAGUAY TODO S««YTODAS. MINISTERIÖJH de EDUCACIÓN
PARAGUAY TODO S««YTODAS í 8 U * - i b i i MINISTERIÖJH de EDUCACIÓN >Y CULTURA^B Presidencia de la República del Paraguay JAIKOKUAA HAGUA ONONDIVE HA ÑAMBA'APOKUAA HAGUA VIDA SOCIAL Y TRABAJO L A GRADO
Más detallesFicha técnica. Material de distribución gratuita. Prohibida su venta. ISBN 978-99953-847-0-8
1 2 Ficha técnica UNICEF/Paraguay. Noviembre de 2007 Desarrollo conceptual: Gabriela Walder Elaboración de contenidos: Gabriela Walder, Diana Serafini, Marta Giménez Supervisión técnica: UNICEF Traducción
Más detallescomentarios de León Cadogan a la Gramática guaraní del Padre Antonio Guasch
AMERINDIA n 12, 1987 comentarios de León Cadogan a la Gramática guaraní del Padre Antonio Guasch Esta importante contribución del eminente guaranólogo León Cadogan (1899-1973) no se menciona en la bibliografía
Más detallesCORTE SUPERIOR DE JUSTICIA DE PUNO Comisión Especial de Peritos Judiciales EVALUACION Y SELECCIÓN DE PERITOS JUDICIALES 2013 2014 CONVOCATORIA
CORTE SUPERIOR DE JUSTICIA DE PUNO Comisión Especial de Peritos Judiciales EVALUACION Y SELECCIÓN DE PERITOS JUDICIALES 2013 2014 CONVOCATORIA El Presidente de la Corte Superior de Justicia de de acuerdo
Más detallesTestigos Vulnerables: Propuesta para su Regulación en el Anteproyecto de Código Procesal Penal
Testigos Vulnerables: Propuesta para su Regulación en el Anteproyecto de Código Procesal Penal Por el Dr. Eduardo F. Fernández Dovat Fiscal Letrado Nacional en lo Penal de 7º turno Contenido de la Exposición
Más detallesREPÚBLICA DEL PARAGUAY. Fernando Lugo Méndez. Presidente de la República del Paraguay. Victor Ríos Ojeda. Ministro de Educación y Cultura.
PARAG UAY T O D O S Y T O D A S PARAGUAY 200 BICENTENARIO MINISTERIO DE EDUCACIÓN Y CULTURA Presidencia de la República del Paraguay REPÚBLICA DEL PARAGUAY MINISTERIO DE EDUCACIÓN Y CULTURA Fernando Lugo
Más detallesCAMPAÑA DE DIFUSIÓN 60 ANIVERSARIO DE LA DECLARACIÓN UNIVERSAL DE DERECHOS HUMANOS UNAM
Artículo. 1 Artículo. 2 Artículo. 3 Artículo. 4 Artículo. 5 Artículo. 6 Artículo. 7 Artículo. 8 Artículo. 9 Artículo. 10 Artículo. 11 Artículo. 12 Artículo. 13 Artículo. 14 Artículo. 13 Artículo. 15 Artículo.
Más detallesLey de Limitación de la Telefonía Celular y la Internet en el Interior de los Establecimientos Penitenciarios Exposición de Motivos
Ley de Limitación de la Telefonía Celular y la Internet en el Interior de los Establecimientos Penitenciarios Exposición de Motivos Cada día se hace más frecuente que desde las cárceles y penitenciarias
Más detallesACTA 35/2015 EXTRAORDINARIA DE FECHA QUINCE MAYO
ACTA 35/2015 EXTRAORDINARIA DE FECHA QUINCE DE MAYO OFICIO NÚMERO: SECJ/702/2015 ASUNTO: Se comunica acuerdo. C.P. FLORIBERTO PÉREZ MEJÍA TESORERO DEL PODER JUDICIAL DEL ESTADO. Consejo de la Judicatura
Más detallesSOLICITUD DE LA FUNDACIÓN LA CAIXA PARA HACERSE REPRESENTAR POR UN OBSERVADOR
Original: inglés 11 de noviembre de 2014 CONSEJO Centésima quinta Reunión SOLICITUD DE LA FUNDACIÓN LA CAIXA PARA HACERSE REPRESENTAR POR UN OBSERVADOR Página 1 SOLICITUD DE LA FUNDACIÓN LA CAIXA PARA
Más detallesMinisterio de Relaciones Exteriores. República de Colombia
CONVENCIÓN SOBRE LOS DERECHOS Mayo 25 de 2011 1. CONTEXTO INTERNACIONAL 2. INCORPORACION AL ORDENAMIENTO INTERNO COLOMBIANO 3. LA CONVENCION SOBRE LOS DERECHOS DE LAS PERSONAS CON DISCAPACIDAD 4. PASOS
Más detallesCarrera: Abogacía. Título de grado: Abogacía. Duración: 5 años (cinco años) Acerca de la carrera
Carrera: Abogacía Título de grado: Abogacía Duración: 5 años (cinco años) Acerca de la carrera La complejización de la vida social vinculada a transformaciones históricas, científicas, valorativas y culturales
Más detallesOjejuhu ha oñembokuatia Tekopy tee ojehechakuaa ỹva
Ojejuhu ha oñembokuatia Tekopy tee ojehechakuaa ỹva Tekopy tee ojehechakuaa ỹva Organización de las Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura Patrimonio Cultural Inmaterial K El patrimonio
Más detallesUNODC/CCPCJ/EG.6/2014/Gov.27
UNODC/CCPCJ/EG.6/2014/Gov.27 15 November 2013 Original: Spanish OPEN-ENDED INTERGOVERNMENTAL EXPERT GROUP ON THE STANDARD MINIMUM RULES FOR THE TREATMENT OF PRISONERS VIENNA, AUSTRIA, 25 28 March 2014
Más detallesCUESTIONARIO ACERCA DEL TEMA DE LA ASIGNATURA CULTURA DE LA LEGALIDAD. Versión julio 2012
CUESTIONARIO ACERCA DEL TEMA DE LA ASIGNATURA CULTURA DE LA LEGALIDAD Versión julio 2012 LEA CADA PREGUNTA Y TODAS LAS POSIBLES OPCIONES DE RESPUESTA ANTES DE SELECCIONAR LA QUE USTED CONSIDERE CORRECTA.
Más detallesMiguel Ángel Verón. Academia de la Lengua Guaraní Fundación Yvy Marãe ỹ
265 Guarani ñe ẽ rape apo: Pojoapy Guarani ñe ẽ ko ẽ pyahurã Plan de normalización del uso de la Lengua Guaraní Plan to Normalize the Use of the Guaraní Language Miguel Ángel Verón Academia de la Lengua
Más detallesPróximas conferencias. Dr. Arturo Araujo Presidente del Colegio de Abogados de Rosario.
El Centro de Estudios para el Fortalecimiento Institucional (CEFI) de Fundación Libertad invita al Ciclo de conferencias sobre política judicial argentina. El ciclo se encuentra coordinado por el Dr. Alvarado
Más detallesCONCIENCIA FONOLÓGICA
sol sol s o l sol sol s o l sol sol s o l Ahora te toca a ti. playa pla ya p l a y a playa pla ya p l a y a playa pla ya p l a y a Ahora te toca a ti. calor ca lor c a l o r calor ca lor c a l o r calor
Más detallesMiniguía del asegurado
Miniguía del asegurado Seguro de Responsabilidad Civil Profesional 1 Guía Los Seguros de los Profesionales de la Salud 2 Índice I. Bienvenida 4 II. El aseguramiento de la responsabilidad civil profesional
Más detallesCONGRESO DEL ESTADO INDEPENDIENTE, LIBRE Y SOBERANO DE COAHUILA DE ZARAGOZA
Iniciativa con proyecto de decreto que adiciona al Artículo 2 el concepto de revictimización y el Artículo 32 bis de la Ley para la Protección de los Derechos y Deberes de las Niñas, Niños y Adolescentes
Más detallesLa Defensa Pública Aportes en el trabajo con jóvenes en riesgo. Abog. Dany Elena Manrique Santos
La Defensa Pública Aportes en el trabajo con jóvenes en riesgo Abog. Dany Elena Manrique Santos LA DEFENSA PÚBLICA APORTES EN EL TRABAJO CON JOVENES EN RIESGO EL MENOR EN RIESGO. ELEMENTOS QUE INFLUYEN
Más detallesINFORME SOCIAL Y AMBIENTAL PETROBRAS 2015 INFORME SOCIAL Y AMBIENTAL PETROBRAS
Petrobras Paraguay INFORME SOCIAL Y AMBIENTAL PETROBRAS 2015 INFORME SOCIAL Y AMBIENTAL PETROBRAS 2015 2 ÍNDICE Introducción 04 Mensaje del Director Presidente 05 Perfil de la empresa 11 A. Petrobras Paraguay
Más detallesInstancias Organizadoras
Instancias Organizadoras Grupo Facilitador Paraguay Consejo Hemisférico del Foro Social Américas Agradecemos la solidaria colaboración y el apoyo de todas las organizaciones, instituciones, compañeros
Más detallesLa Convención sobre los Derechos de las Personas con Discapacidad Implicaciones sociales, jurídicas y políticas Lic. Jesús E. Toledano Landero Fundación Dime, A.C 1 Temario Que es la Convención? Implicaciones
Más detallesALGUNAS CONSIDERACIONES SOBRE LA CONVENCIÓN DE LOS DERECHOS DEL NIÑO
ALGUNAS CONSIDERACIONES SOBRE LA CONVENCIÓN DE LOS DERECHOS DEL NIÑO Dra. Virginia Arango Durling l. INTRODUCCION Hace varios años, motivados por el desconocimiento de los derechos del niño en nuestro
Más detallesResolución aprobada por el Consejo de Derechos Humanos*
Naciones Unidas Asamblea General Distr. general 14 de octubre de 2011 Español Original: inglés A/HRC/RES/18/12 Consejo de Derechos Humanos 18º período de sesiones Tema 3 de la agenda Promoción y protección
Más detallesI M H T PARAGUAY & 2 j U bicentenario ^mpc
Ñañangareko porave hagua ñande rete rehe I M H T PARAGUAY & 2 j U bicentenario ^mpc M IN IS T E R IO D E EDUCACIÓN Y CULTURA Presidencia de la República del Paraguay REPÚBLICA DEL PARAGUAY MINISTERIO DE
Más detallesPerspectivas del Derecho Penal del futuro Derecho Penal renonderã Prospects of Future Criminal Law
Perspectivas del derecho penal del futuro 215 Perspectivas del Derecho Penal del futuro Derecho Penal renonderã Prospects of Future Criminal Law Universidad Tecnológica Intercontinental Facultad de Derecho
Más detallesmiriam proyecto para la promoción intelectual de la mujer bildungsprojekt zur frauenförderung Página Web: www.proyecto-miriam.org
miriam proyecto para la promoción intelectual de la mujer bildungsprojekt zur frauenförderung Página Web: www.proyecto-miriam.org Langstögergasse 5/22, 3400 Klosterneuburg, Austria Correo electrónico:
Más detallesEXPOSICIÓN DE MOTIVOS
2013, año de la salud en el Estado de Baja California Sur. 2013, año del centenario del inicio de la Revolución Mexicana en Baja California Sur. INICIATIVA CON PROYECTO DE DECRETO DIP. ADELA GONZÁLEZ MORENO
Más detallesSr. Presidente de la Honorable Cámara de Diputados/as de la Nación Dr. Julián Andrés Domínguez S / D CC: Presidente del Honorable Senado de la Nación
Sr. Presidente de la Honorable Cámara de Diputados/as de la Nación Dr. Julián Andrés Domínguez S / D CC: Presidente del Honorable Senado de la Nación Buenos Aires, 21 de octubre de 2014 Nos dirigimos a
Más detallesConvención sobre los Derechos del Niño 1
Convención sobre los Derechos del Niño 1 Convención sobre los Derechos del Niño Conoces los derechos de todos los niños y las niñas? Sabías que todos los niños y niñas tienen derechos? La Convención sobre
Más detallesQué es la Campaña Corazón Azul?
Qué es la Campaña Corazón Azul? Una iniciativa de sensibilización para luchar contra la trata de personas y servir de inspiración a medidas que contribuyan a poner fin a este delito, así como permitir
Más detallesHasta el año 2011 Cn 1988: Reconoce a la mujer sus derechos y deberes como persona, con autonomía y con capacidad para participar en el pleno desarrollo de la sociedad. 2008: Se tipifica la VIF y VD en
Más detallesConceptos de delito. Conducta típica, antijurídica y culpable (doctrina) Toda acción u omisión voluntaria, penada por la ley. (Art.
Conceptos de delito Conducta típica, antijurídica y culpable (doctrina) Toda acción u omisión voluntaria, penada por la ley. (Art. 1 CP) Norma penal Concepto: Tipo penal + Sanción 1) Tipo Penal: Descripción
Más detallesDE DICIEMBRE DE 2013
345671 DE DICIEMBRE DE 2013 Aneteh apepa naikoteve Nandej arare? 34567 Vol. 134, No. 23 Semimonthly GUARANI NEMANAHA omomba eguasu Nandej ara Jehov ape, ha e h ına Mburuvicha Guasu yv aga ha yv ype. Ko
Más detallesBOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO
Núm. 222 Jueves 15 de septiembre de 2011 Sec. I. Pág. 98163 I. DISPOSICIONES GENERALES MINISTERIO DE ASUNTOS EXTERIORES Y DE COOPERACIÓN 14699 Convenio entre el Reino de España y la República Federativa
Más detallesACUERDO POR EL QUE SE RECONOCE LA CULTURA FÍSICA Y EL DEPORTE COMO DERECHO UNIVERSITARIO
ACUERDO POR EL QUE SE RECONOCE LA CULTURA FÍSICA Y EL DEPORTE COMO DERECHO UNIVERSITARIO Dr. en D. Jorge Olvera García, Rector de la Universidad Autónoma del Estado de México, con fundamento en los artículos
Más detallesESCOLARIDAD PRIMARIA Escuela Hermanos Aldama Ciclo 1982-1988 Dirección Plaza de San Juan de Dios s/n. San Miguel de Allende, Gto. Cerificado.
SEGUNDO ENCUENTRO ESTATAL DE JUECES. Mesa 1. Los Medios de prueba en materia mercantil y su problemática. Ponencia: La Designación de peritos valuadores, en bienes muebles. Lic. Javier Alvarado Durán,
Más detallesC O O P E R A T I V A D E A H O R R O Y C R E D I T O A B I E R T A M O N S E Ñ O R F E L I X G A I N Z A L T D A
C O O P E R A T I V A D E A H O R R O Y C R E D I T O A B I E R T A M O N S E Ñ O R F E L I X G A I N Z A L T D A P o r q u é e s i m p o r t a n t e q u e s e p a m o s s o b r e t e m a s f i n a n c
Más detallesManual Formas de Retribución del Diplomado en Dirección del Servicio Nacional de Facilitadores Judiciales
Manual Formas de Retribución del Diplomado en Dirección del Servicio Nacional de Facilitadores Judiciales 1 Introducción El Programa Interamericano de Facilitadores Judiciales de la Organización de los
Más detallesDeclaración sobre la eliminación de la discriminación contra la mujer
Declaración sobre la eliminación de la discriminación contra la mujer Proclamada por la Asamblea General en su Resolución 2263 (XXII) del 7 de noviembre de 1967. Considerando que los pueblos de las Naciones
Más detallesImplementación de la educación bilingüe en el sistema educativo. paraguayo: problemas de enseñanza-aprendizaje del castellano como
Implementación de la educación bilingüe en el sistema educativo paraguayo: problemas de enseñanza-aprendizaje del castellano como segunda lengua a los niños monolingües guaraní Dora Bobadilla de Cazal
Más detallesObligatoria asignatura Programa elaborado por: F1007 Derechos Humanos 1/15
PROGRAMA DE ESTUDIO Programa Educativo: Área de Formación : General Derechos Humanos Horas teóricas: 2 Horas prácticas: 1 Total de Horas: 3 Total de créditos: 5 Clave: F1007 Tipo : Asignatura Carácter
Más detalles